Perníková mise

4. prosince 2018 v 18:33 | Sili |  Myšlenkovník
"A ten pásek potřebuješ taky?" optala se skeptická matka, kterou jsem ten den už pumpla o pětistovku za nový zimní boty, protože moje conversky sníh sice přežívaly vcelku zdárně, ale moje imunita už ne.

"Jo, padaj mi kalhoty."

Padaj mi kalhoty, no jo, už je to tady. Jestli jste někdo byl tlustý dítě jako já, tak je vám jasný, co tohle pro člověka znamená. Teda až na to, že já jsem nezačala hubnout ani po džusový kůře, ani po pečlivě rozplánovaným hladovění, ani po tom, co jsem začala provozovat pěší sport dobrovolně a ve svým volným čase a ne jenom jednorázově jako tenkrát, kdy mi před nosem ujela noční tramvaj a nechtělo se mi na Lazarský čekat dvacet minut na další, protože by mi v tý kose určitě upadly bradavky. Hubnutí spolu s úbytkem mrkovejch kadeří kupodivu nedoprovází značnej stres.

Já jsem začala hubnout, protože nemám co do huby. Teda, takhle. Přehodnotila jsem svůj žebříček finančních priorit a rozhodla se, že jídlo je až někde mezi dárkem k svátku pro sestřenku Nikolu, kterou jsem naposledy viděla, když mi bylo třináct, a příspěvkem na kickstarter produktu, co se zároveň tváří jako vibrátor a vařečka dohromady se sloganem: "I mean, fuck cooking, man."

Výběr ze seznamu věcí, který si kupuju radši než jídlo (v náhodném pořadí)
  • Pokojový rostliny
  • Poezii v antikvariátech
  • Kočkolit pro kočku, kterou si jednou pořídím
  • Přízeň bezdomovců, kterejm "chybí tři koruny na noclehárnu, slečno, fakt"
  • Kafe z automatu ve škole (i když tam nejde vypnout cukr a je to pěkně hnusný)
  • Kalendáře s obrázkama kříženců kokršpanělů a pudlů z roku 2006
  • Vinyly na gramec, kterej nemám
  • Zvýrazňovače, který nechám vyschnout
  • Červený lakystrajky
  • Spínací špendlíky
  • Ibalgin gel (člověk nikdy neví)
  • Mezizubní nit (od teď ji určitě začnu používat)
  • Oblečení v sekáčích, který mi tak docela není a vlastně se mi ani tak moc nelíbí, ale přece neodejdu s prázdnou, když to máš pade za kilo a ještě ti daj tašku
  • Zapalovače s hezkejma obrázkama
  • Gumičky
  • Gumy
  • Sirky, protože si myslím, že se ze mě ve dvaceti může stát skaut
  • Atd.
Tenhle stav věcí trvá především proto, že neumím vařit. Fakt vůbec. Teda, umím zeleninovou polívku a vejce na tři (3!) různý způsoby a těstoviny s rajčatovou vomáčkou nebo se sejrovou vomáčkou, ale to je tak všechno. Většinou se uchýlím k čínský polívce nebo k rajský do hrníčku, do který si nakydám kečup a předstírám, že když jsou v tom dvě ingredience, tak už je to jídlo a ne jenom prášek ve vodě s pochybnejma výživovejma hodnotama.


V poslední době se ale cejtím divně inklinovaná k tomu, abych se kuchtit konečně naučila. Možná je to tím, že ráda utrácím za kraviny, padnoucí kalhoty se k nim ale neřadí, takže by bylo všestranně prospěšný si svojí tělesnou konstituci udržet, nehledě na to, že jsem si na svojí nadváze vypěstovala imidž.

Začalo to nevinně. Upeču perník, řekla jsem si, vytáhnu se a budu postupně se proslavím jako skvělá hostitelka a potom ke mně všichni budou chodit a říkat si, ty jo, doufám, že Sili zase něco dobrýho upekla… zkrátka jsem chtěla položit základní kámen svojí budoucí popularity. Perník je jednoduchej, říkal táta, haha, ale vážně, co by se mohlo stát?

Z trouby jsem vytáhla jihosudánsky zabarvenou kostku těžko identifikovatelnýho něčeho. Kouřilo se z ní, nehledě na to, že po zkusmý penetraci hubenou čínskou hůlkou (na špejle jsme chudý, chápeme) po předchozích nájemnících jsem nabyla dojmu, že jsem omylem upekla trpasličí chleba.

"Vůbec sem nechoď!" zakřičela jsem na prahu hysterie na nic netušícího spolubydlícího, kterej se chystal učinit svoji životní chybu a vstoupit za práh naší kuchyně dva na šest metrů, zatímco jsem se z nově vzniklýho tělesa horlivě snažila upilovat kůru i se svrchním pláštěm.

Po vášnivý dvacetiminutovce s cílem úpravy fazóny jsem si v rámci inkluze ten snědej výtvor nakonec nechala. Pro případ, že by se někdo ptal, proč ten perník křupe, jsem se vybavila historkou, že je napůl ořechová buchta; nikdo ale kecy neměl, asi se báli, že je seřežu tím fungl novým páskem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 I. I. | 4. prosince 2018 v 22:27 | Reagovat

Byla bys ideální spolubydlící, perník z plechu je moje oblíbený jídlo. Zrovna dneska jsem povečeřela skvělou čínskou polívku, která výjimečně opravdu chutnala jako jídlo a ne jako houbička na nádobí s jarem. Byla to taková za 16 korun v kelímku, z Kauflandu. To jen kdybys potřebovala nějaký tip. <3

2 Platan Platan | E-mail | Web | 5. prosince 2018 v 18:40 | Reagovat

Ten kickstarter projekt vyzerá ako úplne dokonalá investícia. Presne  tak. Načo jedlo, keď je vo svete toľko skvelých nápadov :-D  :-D  :-D  :-D

3 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 8. prosince 2018 v 15:55 | Reagovat

Tak to já si kupuji jídlo ze všeho nejradši. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama