Liebster Award

5. ledna 2018 v 22:08 | Sili |  Myšlenkovník
Jé, ahoj, Marie. Pamatuješ si, jak jsi mě v listopadu nominovala do Liebster Award? No, tak je teprve leden a já už mám hotovo! Prokrastinace je slovo, které vůbec není v mém slovníku.

1. Jak vznikla přezdívka, kterou na blogu používáš?
Pro odpověď na tuto otázku se vtělíme do mého patnáctiletého já, jehož životním údělem nebylo nic menšího než vysílání nejpřemýšlivějšího stvoření, které kdy vstoupilo do deváté třídy. Silica, jméno vedlejší a nepříliš důležité postavy z anime Sword Art Online, zní docela podobně jako můj nejoblíbenější prvek, silicium neboli křemík. Aby ale přezdívka nabyla na složitosti, listovala jsem učebnicí chemie tak dlouho, až jsem přišla na příbuzného křemíku z kdovíjakého kolene, morion. Tak tedy vznikl můj pseudonym, Silica Morion. Někdy mi už leze krkem, čtyři roky jsou čtyři roky, občas mi připadá, že se pojí k osobě, kterou už tak docela nejsem. Nicméně mě velká spousta lidí pod jménem Sili zná a co se týče přezdívek, znám vlastně i horší - tenhle článek nepochází z klávesnice nikoho jiného, než tehdejší nositelky přezdívky Borůvkovej Mufin.

2. Proč píšeš?
V páté třídě jsem poprvé jela na školu v přírodě, což je vlastně tábor pro děti z města, aby se, chuděrky, občas taky nedýchaly čerstvého vzduchu. Vyvezli nás na Černou horu a vymysleli program, v jehož rámci jsem v roli barda měla napsat básničku - byla o kačátku, které nedávalo pozor a přejelo ho auto. Jakkoli depresivní, sklidila nebývalý úspěch, můj první potlesk vůbec. Tehdy se ze mě stal egoista toužící po pocitu úspěchu a docenění. Postupem času jsem eliminační metodou zjistila, že psaní ze všeho vychází jako to, co mi jde nejlíp, a tak jsme tady.


3. Co soudíš o moderním umění?
Termín moderní umění by podle mě měl zahrnovat všechno umění, které je v dnešní době produkováno, žeano. To zahrnuje všechno od fotografie přes koláže po speedarty na youtube. Je to teda termín striktně generalizující, a to se mi moc nelíbí. Nelíbí se mi skoro tolik jako lidi, kteří říkají, že ho nemají rádi, protože zní hrozně snobsky a nesympaticky.

4. Co děláš úplně nejradši, když máš volno?
Vždycky mě lákalo být psycholožkou, myšlenka na to, že bych trávila dny posloucháním příběhů o cizím životě, mě sama o sobě uspokojovala. To je totiž moje nejoblíbenější činnost, bytí houba informací, profesionální vrba.

5. Při poslechu jaké hudby ti naskakuje husí kůže?
Nejsem člověk, který by moc často měl fyzickou reakci na umění - ačkoli se mi plní oči slzami, kdykoli vidím logo Disney, na nic jiného takovou reakci obvykle nemívám. Vlastně jediná výjimka, kterou si vybavuju, je muzikál Dear Evan Hanson, na který jsem před půl rokem na blog psala recenzi. Konkrétně tohle video, kdy účinkující zpívají píseň You Will Be Found naživo, mě skoro dožene k slzám, kdykoli o něj zakopnu. Je na mě zkrátka moc dojemné a inspirativní a až odporně motivační.


6. Co lze najít půvabného na listopadu?
Listopad byl pro mě měsícem plným stresu a vína a víc stresu a víc vína. Byla jsem na maturáku svojí nejlepší kamarádky a potom vlastně celý měsíc strávila strachováním se o průběh toho svého (spoiler alert: nakonec to dopadlo dobře, takže se není čeho bát, děti). Celkem vzato to byl možná jeden z nejhorších měsíců, co se psychiky týče - dobrá zpráva ale je, že se v prosinci vyčasilo! Myslím, že hezké na listopadu tedy bylo to, že jsem si víc než kdy jindy uvědomovala důležitost ostatních lidí, nutnost kontaktu, nemožnost být na všechno sama.

7. O čem dokážeš zapáleně rozprávět hodiny a hodiny?
Jsem ten typ člověka, který hrozně rád sdílí zajímavé fakty. Věděli jste třeba, že varani nakládají vejce do termitišť, že se lidem, kteří cestují do kosmu, v Americe říká astronauti, v Rusku kosmonauti a v Číně taikonauti, nebo že Argentina byla první stát, který v Latinské Americe legalizoval stejnopohlavní statky?

8. Co tě vždycky potěší?
Mám hrozně ráda dopisy, asi je to proto, že si všechno hezké potřebuju podržet a několikrát v rukou obrátit, abych se ujistila, že se to opravdu stalo. Přenesením na papír je všechno oficiální a už mi to nikdo nemůže vzít, dělat, že se to nestalo - už na to nikdy nezapomenu, protože vždycky budu mít důkaz, že jednou bylo pěkně.

9. Jakou knihu jsi četl/četla nejvíckrát?
Abych vypadala jako správný Potterhead, měla bych asi říct Harryho Pottera, ale to by byla lež. Četla jsem totiž každou z knih maximálně třikrát. Moje nejčtenější kniha je určitě Podivný regiment od Terryho Pratchetta - začal jako příběh, který mi maminka četla před spaním, potom přerostl v celoživotní lásku. Je to jako Tankový prapor. O trollech. Ve středověku.

10. Vyplňuješ rád/ráda na dotazníky o sobě? Proč?
Jak jsem již zmínila, umím být docela egoista - introspekce je moje nejoblíbenější hobby. Protože koho jiného můžu zkoumat déle a víc do hloubky, než samu sebe? Já se nikdy neomrzím. Žiju vždycky jednou nohou v minulosti a druhou v budoucnosti, přítomnost jenom letmo míjím, protože mám moc práce s bytím vícedimenzionální. Probírání se pocity všech já z celé té dlouhatánské časové osy je nevyčerpatelný zdroj zábavy.

Nerada plivu na ostatní, ať už jde o nemoci nebo výzvy, zvlášť když si nepamatuju, kdo je už prodělal. Takže si dotazník může vyplnit ten, kdo se na to zrovna bude cítit. A můžete mi třeba říct tyhle věci.

1. Jaké to bylo, když jsi byl poprvé opilý?
2. Jaký sen nebo noční můru si už dlouho pamatuješ?
3. Kolik peněz bys musel mít, aby sis připadal bohatý?
4. Co dělá z někoho dobrého člověka?
5. Mají to lehčí introverti, nebo extroverti? A co jsi ty?
6. Jakou jednu vlastnost nebo dovednost bys chtěl lusknutím prstu získat?
7. V čem byl pro tebe rok 2017 důležitý?
8. Jaký film by si měl každý pustit?
9. Jaká tradice v Česku chybí, jaký svátek bys přimyslel?
10. V kolika si myslíš, že umřeš?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 7. ledna 2018 v 13:23 | Reagovat

Odpovím na otázky sem, protože na článek se asi úplně necítím a zveřejnila bych ho zase třeba s odstupem několika měsíců.:D

1. Opilá jsem vlastně tolikrát nebyla, asi nikdy ne úplně. Jednou jsem vypila piňakoládu (asi se to tak nepíše :-D) a pak tancovala polku, ale nevím, z čeho se mi motala hlava víc. Pak jsem jednou pila, ale do toho měla asi dva litry vody, takže to nebylo poznat. :-)

2. Pamatuju si sen, když mi bylo deset let. Byla jsem na dětském táboře, vedoucí pracovnicí byla blogerka Labanda a já se snažila oslnit svého spolužáka Martina. :-D :-D

3. Já si asi ani nechci připadat bohatá. Dost peněz pro mě je, když můžeš nějakou částku utratit a nepřemýšlíš, že už si nebudeš moct koupit něco jiného, co nutně potřebuješ. :-)

4. Když přeje ostatním dobré věci. Když občas i něco dobrého udělá. :-)

5. Myslím, že každý se potýká s jiným druhem problémů. Já jsem vždycky říkala, že jsem introvert, a pravdou je, že jsem nejradši sama nebo v malém kolektivu mně blízkých lidí. :-)

6. Chtěla bych být chytrá. Jakože fakt super chytrá, mozek jako kalkulačka a knihovna v jednom. :-D

7. V lecčem. Uvědomila jsem si a zase trochu upevnila,co bych ráda dělala, co mě baví. Například. :-)

8. Pelíšky přece. :-)

9. Vánoce až do Tří králů by byly fajn, ale možná víc chybí třeba den lidských práv (10.12.). :-)

10. Je mi to celkem jedno, hlavně nechci umřít sama, opuštěná. :-)

2 Kaunaz J. Isa Kaunaz J. Isa | Web | 7. ledna 2018 v 23:37 | Reagovat

1. Nemám v plánu vystřízlivět.
2. Masožraví gumoví medvídci.
3. Abych mohl pořídit a náležitě ubytovat všechny knihy, po nichž toužím.
4. Úhel pohledu.
5. Záleží na tom, čeho se to týká. My introverti bychom to snad mohli mít podobně složité, jen se potýkáme s jinými obtížemi.
6. Pečlivost.
7. Ve stejných věcech jako předchozí roky.
8. Oblíbený.
9. Obávám se, že netuším.
10. Nezbývá nic jiného než nechat se překvapit.

3 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 9. ledna 2018 v 21:04 | Reagovat

Jů, tak přece na ten můj dotazník došlo! :-) To jsem ráda. Díky moc za odpovědi - lásku k Pratchettovi naprosto chápu, taky jsem se do něj v poslední době pořádně zakousla.
Borůvkovek Mufin je každopádně fakt dobrá přezdívka :-D

4 smartly smartly | Web | 13. ledna 2018 v 20:35 | Reagovat

Áno, áno, áno! I am the most interesting person I know! Naprosto súhlasí! Ale napriek tomu, že som zo všetkých najmúdrejší (lebo nikto nevie toľko o veciach, čo ma zaujímajú, ako ja), najvtipnejší (lebo nikoho humor mi nepríde vtipnejší ako môj), najvnímavejší a najempatickejší (lebo nikto ma nedokáže pochopiť lepšie ako ja), stále tu čosi... chýba?! Ach, nerád to priznávam, ale zdá sa, že spoločnosť menom "Jeho Dokonalosť JA" mi proste nestačí. :-| :D

5 Iris Iris | Web | 14. února 2018 v 19:48 | Reagovat

Souhlasím s tebou, co se týče moderního umění. Já osobně třeba nemám ráda umění abstraktní, a myslím si, že plno lidí, co nadává na moderní umění, tím třeba taky myslí abstrakci, která se ovšem s moderním uměním překrývá jen maličko. Těžko říct. Možná jsem teď taky vypustila z úst něco děsně snobského.
Taky nerada lidi nominuji. Jednou jsem do podobného tagu nominovala jednu slečnu a ta mi napsala, že "ji to vůbec nepřekvapilo". Nevím proč, ale tahle věta mě hrozně naštvala. Zněla tak otráveně. A tak si říkám, že jsem asi jedna z mála, koho nominace těší. Dřív jsem si totiž myslela, že nominace potěší každého. Vyplňovat se to přece nakonec nemusí.
Mám takový komentovací večer, takže se ti pokusím stručně zodpovědět tvoje otázky sem. (Líbí se mi.)
1. Bylo to ošklivé, nečekala jsem, že mě opijí dvě deci růžového vína. Cítila jsem se paralyzovaně. A bylo mi 16.
2. Jednou se mi zdálo o vánici tak silné, že se v ní dalo létat. Jenže to nebylo moc ideální, protože jsem se sice vznášela, ale nemohla se pohybovat. Ale pamatuji si to už dlouho, nejmíň deset let.
3. Dost, abych je mohla rozdávat.
4. Tolerance k druhým.
5. Všude se říká, že to mají extroverti snazší, ale já bych neřekla. Ve světě plném introvertů (kterých je opravdu podle mnohých studií více) to extroverti mají o něco málo těžší, řekla bych. Já jsem něco mezi, vážně, skoro úplně uprostřed, ale asi jsem o něco víc introvert než extrovert.
6. Chtěla bych umět se zneviditelnit. :D
7. Například jsem absolvovala ZUŠ. Nebo jsem začala chodit do oktávy. Rozloučila jsem se s matikou. Začala mi brutální sezóna spánkové paralýzy. Prodělala jsem neštovice. Samé odporné věci.
8. Půlnoc v Paříži. Je to super.
9. Já bych tu zavedla ten zvyk, kdy si lidi o půlnoci na Silvestra nacpou do pusy dvanáct kuliček hroznového vína. Nebo venezuelskou tradici spočívající v tom, že se na Vánoce jezdí do kostela na kolečkových bruslích.
10. Ještě pořád si myslím, že ještě než mi bude 30. Ale možná je to moc rouhačská myšlenka, jen -vždycky jsem s tím tak děsivě divně počítala. Hlavní je, aby mě to nebolelo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama