První nálož drabble

25. října 2017 v 13:00 | Sili |  Psaní
Tohle byl nečekaný impulz, který se dostavil v pozdních nedělních hodinách. Za asistence nejmenovaných osob byla zvolena tři klíčová slova, která určovala témata drabblů. A dopadlo to následovně.

Přesnídávka

Byla to ta nejsladší skulinka, slečna Jarka, miloval jsem ji a ona milovala mě. Potkali jsme se poprvé u ní v kanceláři, na zdi byly fleky od tekutiny neznámého původu a zem esteticky pokrytá útržky toaletního papíru. Byla to láska na první pohled. Od všech ostatních dívek v mém životě to byly jenom dávčičky, dávečky při nejlepším, ale přes ní to byla vždycky dávka. Zařídila to jako nikdo, měla mě omotaného okolo zmodralých prstíků. Za maminku a za tatínka, tisknul jsem se k jejímu ňadru, to druhé si vzala Jarky stará známá, paní R. Mívali jsme spolu ta nejkrásnější dopoledne.

***


Šedá

Šedá jako kočka v zátoce, jako myš, co se topí v potoce. Moucha, co přistála na nose. Sníh, co padá na Vánoce. Vlasy v polívce. Linky kopírky ze třetího poschodí. Tajemství, která říkala, že nepoví. Moje a její lásky vyznání. Kterak tenhle pajzl zavání. Kráska a její zvíře v důchodu. Ulice, kde měla moje paní nehodu. A z neznámého důvodu i svetr, který pletl na ní, mojí paní, jistý Duong, vietnamského původu. Šedá je i můj nynější úbor, po prozření o poměru mé paní, pustil jsem se na ní. Nehoda nehodou nemusela býti, kdyby se s tím poměrem uráčila krýti.

***

Banán

Imám Banán, to byl pěkný kmán. Přišel k nám jednoho dne, holenku, vyhlídnul si mou Mařenku. Prý se mu líbily její copy, chtěl si ji vzít do foroty, už jich měl doma přes sedmdesát pět, takových pěkných Mařenek z krajů dalekých i blízkých. Chytnul jsem ji tedy za pačesy, tu příležitost, metaforicky - nenabízí se totiž vždycky velbloudi dvouhrbí za obyčejné české děvy.

Mařenka mi nyní posílá občasné dopisy, vzpomíná na kdysi. S holkama z harému prý choděj pít brandy, když na ně starej dlabe. Banánovej, to se rozumí. S děvčaty z Kamerunu už vyšňupaly písečnou dunu. Má se dobře, naše Mařka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Iris Iris | Web | 25. listopadu 2017 v 14:37 | Reagovat

Mám tak trochu pocit, že jsi génius, a nevím, jak to elegantněji zaobalit, tak ti to píšu prostě takhle.
('S děvčaty z Kamerunu už vyšňupaly písečnou dunu' - tenhle verš se přidává k takovým těm veršům, co mi zůstaly v hlavě, a sem tam se mi vybaví, protože jsou děsně super.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama