George Shaw mě naučil číst

16. září 2017 v 13:18 | Sili |  Myšlenkovník
Bytí knihomolem pro mě vždycky byla existencionální záležitost. Něco, čím jsem deklarovala, že jsem povznesená nad problémy sprostého lidu, že jsem intelektuálem ve světě barbarů. A ač tohle samo o sobě zní problematicky, ještě jste neslyšeli jádro problému - tenhle přístup jsem si zachovala i v době, kdy jsem takřka nečetla.



V prváku a ve druháku se dělo hodně věcí, nebo jsem alespoň ráda říkala, že nemám vůbec žádný čas a že bytí skoro dospělák je fakt drsný. A tenhle přístup nakonec vyústil v tom, že jsem za ty dva roky přečetla asi třicet knih, to vychází na jednu a kousek knížky za měsíc. Společně s přetrvávajícím přesvědčením, že nečtenáři jsou lidská verbež, jsem si zadělávala na docela solidní knižní mindrák, který jsem léčila přesvědčováním okolí o mém domnělém statusu pomocí způsobů, jejichž stupidita se postupně stupňovala.

Třeba to, že jsem s sebou začala nosit knížky, které jsem už třeba četla, nebo hodlala číst, ale definitivně jsem se jimi neprokousávala aktivně. Ty jsem přirozeně jednou za čas obměnila, nemohla jsem přece nechat potencionálního čmuchala, který by se mi mohl prohrabávat ve školním batohu za účelem nalezení inkriminujícího materiálu, přijít na to, že nějakou knihu čtu moc dlouho anebo ji nečtu vůbec. Bůh chraň.

Taky jsem na svém goodreads profilu (plugplug) zaškrtávala knihy, které jsem četla před lety, jenom proto, aby si moji dva nebo tři přátelé nemohli myslet, že se flákám. Což jsem dělala.

Za celé ty dva roky, kdy jsem spíš nečetla, než četla, jsem se odnaučila číst si, když se nudím. Nebo když někde čekám. Nebo číst proto, že se mi chce číst. Za tu dobu se ze čtení pro mě stal opak guilty pleasure - čtení bylo něco, co mě mělo pořád bavit a co jsem měla chtít dělat a čím jsem měla ultimátně trávit hromadu času. Do téhle situace jsem se dostala sama a tím pádem jsem se z ní musela i sama vyhrabat. Nechtěla jsem ztratit spojení s činností, která mě bavila - nutné bylo pouze si připomenout, proč vlastně chci číst. Najít si jiný důvod, než domnělé sociální bodíky za provádění hipster činnosti.

Kniha, která mi vrátila chuť ke knihomolství, byla Pygmalion, kterou napsal G. B. Shaw. Vždycky jsem měla slabost pro hry, od doby, co jsem četla R. U. R. od Čapka. Hodně lidí argumentuje, že se ve hrách ztrácí, mně se ale čtou daleko lépe, snad proto, že bývají užší a na stránkách je méně textu a to je kruciální v mojí knižní terapii obnovy. Pygmalion jsem přečetla během jednoho dne, je to uzoučká knížečka, kde děj postupuje svižně a příběh naštěstí obešla neřest, kterou vídávám u hodně nových knih - vyumělkovaná složitost. Zjištění, že preferuju kratší knihy nad delšími, vypočítání správného poměr délky příběhu a jeho dopadu na mě se dá považovat za umění, bylo poslední překážkou, která mě dělila od navrácení do knižní komunity.

A teď jsem tady. Jsme ve tří čtvrtinách roku 2017, ve které jsem si stanovila, že přečtu padesát knih. Nyní jsem na šestatřiceti a poprvé za roky, kdy si knižní cíle stanovuji, mám pocit, že tuhle výzvu zvládnu. Věřím, že mě příští rok touhle dobou nebudete potkávat na setkání anonymních knihoholiků.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Platan Platan | E-mail | Web | 17. září 2017 v 16:54 | Reagovat

Držím prsty v splnení výzvy :) Aj ja by som sa už mal vrátiť ku knihám :(

2 ┼Eleanore Inkake Samanthe Lune┼ ┼Eleanore Inkake Samanthe Lune┼ | Web | 18. září 2017 v 0:07 | Reagovat

Ja bych se tez mela vratit ke kniham

3 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 18. září 2017 v 19:27 | Reagovat

Nejhorší jsou nakonec ta vězení, do kterých se zavíráme sami. Vězení zvané kulturní a intelektuální snobství nevyjímaje :-) (Také to tam znám velmi dobře...)  Pygmalion je každopádně naprosto skvělý :-) Tak hodně štěstí do plnění výzvy a bytí zase jednou tam, kde být chceš! :-)

4 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 18. září 2017 v 19:53 | Reagovat

Držím palce, abys to zvládla! :-)

Pygmalion se mi líbil a četl se dobře, ještě lepší ale bylo, že jsem pak celý jeho děj převyprávěla kamarádce, která druhý den maturovala. Takže jsem si tu knihu dost zafixovala, uvědomila si, o co v té hře jde a jaké je její poselství.. a to je fajn. :-)

Čtení není jediná náplň volného času. Nemělo by být. Na to je to příliš jednotvárná činnost. Ale sem tam by do prostojů mělo být zařazeno. :-)

5 smartly smartly | Web | 18. září 2017 v 20:12 | Reagovat

Neklam! V skutočnosti po večeroch nečítaš knihy, ale s ostatnými "knihomoľmi" spriadate plány, ako ovládnuť svet!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama