Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 3. dubna 2017 v 23:47 | Reagovat

Estrogenem malinko načichlý článek, který byl pojat siliovsky, kouzelně! :)

2 Iris Iris | Web | 4. dubna 2017 v 20:58 | Reagovat

No vida... a já jsem prostě rozbitá. Asi napořád. Srdíčka mi neposílá nikdo. Ale zdá se, že jsem aspoň už vyšla ze stádia, kdy se mi kluci smějou, že jsem tlustá.
Naše komorní domácnost, to byly vždycky jen ženy. Mám tátu, ale vůbec k němu nemám vztah jako dcera k otci. Kamarádství neumím navázat - snad vůbec s nikým. Ale neházím flintu do žita. (Házet totiž taky neumím.)
Matka ze mě nebude. Ale třeba jednou budu nějaká teta, které se to nepovedlo.
Moc hezky psaný článek.

3 smartly smartly | 8. dubna 2017 v 16:39 | Reagovat

Nie si sama. Ja nechcem znieť sexisticky, ale v živote som nenarazil ani na jedného chalana, ktorý by ma naozaj že zaujal. Dokonca ani na blogu ich niet. A tak nemám kamarátov mužského pohlavia. Iba parťákov - na šport, na chľast, a pod.
Toto je presne *TEN* dôvod, prečo by som nechcel byť žena.

4 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 12. dubna 2017 v 20:49 | Reagovat

Hezký příběh osobního růstu :-) A neboj: nikdo nejsme hotový a kdo ví, jestli někdy hotoví vůbec budeme. Obávám se, že ne. Jen o něco starší a když budeme mít štěstí, tak o něco málo moudřejší :-)

[3]: Nepřestávej hledat - jsou! Je jich jako šafránu, ale existují. To je moje zkušenost :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.