Domovní já

5. listopadu 2016 v 18:12 | Sil |  Myšlenkovník
Vstávám ve čtvrt na šest, abych před šestou mohla odejít na autobus a před sedmou už být na místě. Zvykla jsem si na ranní kávu a energy drink o dvě hodiny později. Praxe mě vyčerpává a upřímně se na ni nijak netěším, když si ale natáhnu bílé kalhoty a rukavice, všechno je v pořádku.




V šatně si sundávám řetízek a svazuji vlasy do culíku, nikdo to tu moc neřeší, mně ale v hlavě zní hlas paní učitelky, která nám kladla na srdce, abychom svoji práci vykonávali zodpovědně a hlavně abychom na sebe dávali pozor. To přirozeně není jediná rada, kterou jsem obdržela - vyslechla jsem si, že si od toho nemám slibovat moc a radši vůbec nic, že v domově důchodců čeká už jenom pochmurnost a nepěkné vyhlídky.

Dávám si na čas, když jdu po schodech nahoru. Tady nic nespěchá. Speciální režim, to znamená, že všechno se dělá pomalu a v klidu, v opačném případě je vyvolána dezorientace a (tichá) panika klientů. Skoro všichni jsou upoutaní na lůžko, až na paní N., ta sice chodí, ale často bezdůvodně pláče. To se naučíte rychle zvládnout, najdete si k tomu cesty, třeba se ji snažíte rozptýlit, spíše pro váš klid duše, než pro ten její. Předstíráte, že nevidíte slzy kapající do hrnku čaje. Kruté? Asi ano. Musíte se smířit s tím, že pacienti s pokročilou stařeckou demencí jiní nebudou. A že pokaždé, když si k ní sednete a snažíte se vydolovat, co se děje, to dopadne stejně. Tichý vzlykot se promění v nedůvěřivé, ublížené pohledy - paní N. už neví, že plakala, ačkoli má pořád mokré tváře.

Paní H. na druhou stranu ví, co chce. A když to nedostane, úpěnlivě volá. Že má tákovej hlad, proč jí proboha nikdo nedá něco k snědku. Konejším ji tím, že vezmu rohlík, který před ní ležel na stole, a zvednu jí ho k ústům - ona ale hlad nemá. Chce pozornost, jen to neumí říct. Tomu rozumím, tak si povídáme. Celý život bydlela a pracovala někde u Klatov, vystudovala učitelství a na střední prý bydlela v klášteře. Nedokážu posoudit, kolik z jejího vyprávění je pravda a kolik čas změnil k nepoznání. Nezáleží na tom. Trpělivě z ní páčím, jestli byl František nakonec její tatínek, manžel anebo syn.

Občas na povídání nemá náladu a na dotazy odpovídá jenom německy. Přijde mi to úsměvné, na což mi ona odsekne, že se na ni jenom šklebím. Chápavě kývnu, moje koutky ale zůstanou pozvednuté - paní H. je jedna z mých nejoblíbenějších klientek.

Pokud teda nejde o čůrání, to jí totiž pořád nejde do hlavy, pokaždé, když nastane čas, musím jí znovu vysvětlovat, co to znamená, jenom abych se příště vrátila k nepopsanému listu. Gramofon, tak se v našem odborném žargónu říká pojízdné toaletě, jí pod klesající zadek strká Petr, kolega jen o málo starší než já, zatímco já v duchu proklínám gravitaci a nedostatečnou trvanlivost lidského těla - paní H. je těžká a moje záda bolestivě pociťují každou ubíhající vteřinu.

Krmení je kupodivu jedna z mých nejméně oblíbených operací - po panu V., kterého jsem krmila prvních pár dnů na praxi, zbyla jenom postel. Není těžké si to nepřipouštět, ale pohled na prázdné místo, které má dle všech zákonů kontinuity být plné, mi stejně láme srdce.

Lidi se mě ptají, proč to dělám. Proč jsem si vybrala převlékání postelí a výměnu močových sáčků místo gymnazijní prestiže. Nikdy nevím, jak na tu otázku odpovědět. Sociální práce nebyla má první volba a nikdy jsem si nepředstavovala, že se budu v osmnácti starat o cizí lidi, kteří by mohli být moji rodiče.

Klíny do úmorného stereotypu vráží paní V., která se zhoršuje týden od týdne, ale stejně je s ní legrace. Vypráví mi o tom, že je tu jenom na chvilku, protože se za chvilku vdává. A paní A. chce obejmout, tak se objímáme. Její vlasy mě šimrají v nose, z bílého chmýří jde cítit šampon, kterým jsem jí před pár hodinami myla hlavu. Hystericky u toho křičela, to už je teď ale zapomenuto - teď se objímá. Tyhle dotyky jsou ty jediné, které staré paní v životě zbyly.

Snad proto nakonec ty bílé dveře s prosklenými tabulkami otevírám ráda.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama