Špendlíkový sál

7. prosince 2014 v 19:00 | Borůvka |  Psaní
Další vypravování, které smrdí povídkou. Tentokrát na téma Má první hodina tance.





Špendlíková hlavička, stálo na pozvánce. Nic víc, nic míň. Všechno působilo až podezřele jednoduše. Vypij lahvičku, stálo na kousku krvavě červeného papírku, vypij lahvičku a tvá audience započne. Řekla jsem si, dobrá, co se může stát?

Obsah lahvičky chutnal otřesně. Kysele a hořce zároveň, jako kdyby jste olízli saze z kamen. Moučně, ale mastně. Zkrátka jsem toho měla plnou pusu a krk a útroby a hlavu a mysl a všechno se zmenšovalo a prohlubovalo a zvětšovalo a tančilo před mýma očima.

Stála jsem na zemi. To se ostatně sluší. Co mě poněkud vyděsilo bylo, že stůl se nade mnou tyčil jako obrovská obrácená pyramida se šicím náčiním na špičce. Se šicím náčiním, které se kutálelo po ubrusu. Které padalo. Z výšky, která působila giganticky.

Myšlenky byly na moji náhle prťavoučkou hlavu příliš velikánské. Sotva jsem stihla uskočit před obrovskou špendlíkovou hlavičkou, která mě bez mála zavalila. Nepanikař, řekla jsem si, tohle všechno je jistě součástí jeho plánu. Konec konců, kdy si naposledy jen tak vyrazil z kopýtka?

Vystoupala jsem na špendlíkovou oblinu. Přesně jak jsem očekávala, parket, sál, krásnější, nejpůvabnější ze všech, které jsem kdy viděla, ležel na hlavičce padlého velikána, jako kdyby to byla ta nejpřirozenější věc na světě. Usmála jsem se.

Klapání kopyta ho prozradilo.
"Smím prosit, mademoiselle?" zeptal se, jeho oči planuly pekelnými plamínky, které někdo pečlivě a důrazně poučil o pravidlech bezpečnosti a společenském chování.
"Neumím tančit," namítla jsem nejistě.
"Dovoluji si tvrdit," opáčil můj tanečník suverénně, "že po dokončení kurzu budete tanec ovládat přímo ďábelsky."

Ten večer jsem protančila podrážky, břicho mě bolelo od smíchu, byl okouzlující, můj uhlazený svůdník. Jaká jen škoda, že noc skončila tak brzy.

"Zase příště," řekl, když mě pouštěl z náruče a jeho ruce pálily moji pokožku způsobem dosud nepoznaným. Téměř jsem padla na podlahu z rozčilení.

Špendlíková hlavička, stálo na pozvánce. Nic víc, nic míň. Nevím, jaká jsem měla očekávání, ale, ach. Má první hodina tance předčila mé nejdivočejší sny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Které slovo podle tebe zvolí nejvíc lidí?

Ryba
Myslet
Sedm
Imaginární
Ona

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 13. prosince 2014 v 23:14 | Reagovat

Hodinu snů, kterou rád prožije každý. :)

2 Coneja^^ Coneja^^ | Web | 3. ledna 2015 v 17:54 | Reagovat

Nádhera :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama