Srpen 2014

Proč si (už) z blogu nedělám deník

30. srpna 2014 v 15:25 | Borůvka |  Myšlenkovník
Aby bylo jasno, taky jsem to zkusila. Před myšlenkovníkem jsem měla několik jiných blogů, a všechny vypadaly zhruba stejně - byly vyplněny pubertálním fňukáním o tom, jak mě nikdo nemá rád a jak je můj život strašně obtížný. A všechny jsem opustila ze stejného důvodu, protože někdo nechtěný tuhle moji svatyni sebelítosti našel.

Hvězdy nám nepřály: Film versus kniha

29. srpna 2014 v 16:49 | Borůvka |  Recenze
Hvězdy nám nepřály je šíleně populární kniha napsaná Johnem Greenem, jedním z mládeží nejoblíbenějších současných autorů. V kostce se jedná o romantický příběh dvou teenagerů, které spojuje jedna nepříjemná věc - oba mají zkušenosti s rakovinou. Pokud jste nečetli knihu a/nebo neviděli film, neručím za případné spoilery.


Roztříštěná a proč ji (ne)číst

25. srpna 2014 v 17:48 | Borůvka |  Recenze
Máte v oblibě romány s pubertálními děvčaty v hlavní roli? Rádi čtete nekonečné vnitřní dialogy? V tom případě vás série Roztříštěná od americké spisovatelky Tahareh Mafi bude bavit.

Seznamte se s Juliette, dívkou, která mohla mít normální život, ale jak už to tak bývá, něco se pokazilo. Její dotek totiž zabíjí. A ne jen tak obrazně, její dotek z vás doslova vysává život. To ovšem nemohlo zůstat bez povšimnutí - po nehodě, kdy Juliette nechtěně zabije malého chlapce, je (po nevynechatelných návštěvách psychiatrů, doktorů a nevím, čeho ještě) uvrhnuta do vězení. Jen holé stěny, postel, ona a její tajný zápisník.

Jsme v budoucnosti, kdy už planeta Země vypadá docela jinak - klasický dystopický obrázek, kdy lidstvo přežívá zuby nehty. Předpokládatelně se ale najde skupina aktivistů, diktátorů, potencionálních zachránců, říkejte tomu jak chcete, která je přesvědčena, že se všechno ještě může změnit. Říkají si Obnova a chtějí začít nový věk. S novým jazykem, písmem, historií. Přirozeně staré názory, zvyky a tradice tuhle změnu nemůžou přežít. A tak tam venku pomalu začíná boj mezi Obnovou a jejími odpůrci.

Ne, že by něco z toho Juliette řešila. Ona tráví dny tím, že si smolí své zápisy plné osamělosti a škrtanců. Až jednoho dne, jako kouzlem, se všechno změní. Do jejího soukromého vězeňského apartmá je vpuštěna další oběť.