Změna školy a jak ji zvládnout

8. dubna 2014 v 11:19 | Borůvka |  Myšlenkovník
_Většinu uživatelů blogu pravděpodobně tvoří školou povinní, jako jsem já - a pro ty dnešní článek píšu. Co dělat, když měníte školu? Musím přiznat, že já měnila školu uprostřed školního roku a navíc v devítce, takže to taky hrálo svoji roli. Samozřejmě, nemusí se to týkat jen nové školy, ale jakékoli změny prostředí. Taky chci říct, že tohle je pouze moje zkušenost a vaše můžou být odlišné, nicméně prosím o případné vyjádření nesouhlasu slušně.



_Prvně musíte počítat s tím, že na vás budou všichni zírat. Včetně učitelů. Kamkoli se hnete, všichni se na vás budou dívat jako na to nové stvoření - časem to přejde, ale první týden, měsíc, vás budou sledovat otravné pohledy.

_Za druhé, podle mojí zkušenosti je všechno o prvním dojmu. Pokud si na první den vezmete černé šaty a glády jako já, připravte se na to, že vám pravděpodobně budou říkat Černá vdova. Neříkám, že jsou všude povrchní lidi, jen to, že si podle způsobu oblékání většina udělá obrázek.

_Nebo podle toho, jak jste aktivní či neaktivní. Hlásíte se často? Nevyslovený závěr je, že jste šprt. A tak to bude s vaším vystupováním v prvních dnech - všechno bude pečlivě analyzováno a zapamatováno, ať chcete nebo ne.

_Máte rádi seriály, určitý druh hudby, knížky, hry? Počítejte s tím, že to za chvíli budou vědět všichni. Všechny informace jsou šířeny nadpozemskou rychlostí.

_Nicméně musím uznat, že nakonec si na vás zvyknou a budou se k vám v rámci možností chovat i normálně - nebudou vás sledovat na každém kroku a nebudou analyzovat vaše jednání (nebo ano?). Nemyslím si, že je nějaký recept na to, jak se s přechodem vypořádat: Prostě se musíte řídit podle klišé, zůstaň sám sebou a všechno bude fajn.

_Zkrátka; ti, co říkají, že se není čeho bát, pravdu mají, i nemají. První dny to bude dost nepříjemné, ale jaká výzva není o překonávání počátečních zádrhelů?

Souhlasíte s mými zkušenostmi, nebo máte vlastní názor? Napište mi to!

zdroj obrázku: 21stoleti.cz
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ainree Ainree | Web | 8. dubna 2014 v 11:30 | Reagovat

Já jsem školu nikdy neměnila (neměla jsem odvahu) ale přesně tak, jak píšeš, bych si to představovala... :-)

2 Hůů-úú Hůů-úú | Web | 8. dubna 2014 v 12:16 | Reagovat

Já jsem školu měnila čtyřikrát a souhlasím s tebou. Jen je těžké se hlásit/nehlásit v hodinách, buď je člověk za šprta nebo ignoranta:D
ale mně osobně změny nevadí, mám ráda nové lidi, prostředí, místa a zážitky:)

3 Katrin Katrin | Web | 8. dubna 2014 v 14:53 | Reagovat

Lidi si vždycky udělají obrázek podle toho co vidí nebo si sami pro sebe vydedukují, ať chceme nebo ne. Já bych schválně jeden den přišla v černé a druhý v růžové :D

4 Lucie Šrámová Lucie Šrámová | 9. dubna 2014 v 6:45 | Reagovat

Preju hodne stesti ty nase Boruvko. :3 Mame te radi a drzi me ti palce :-)

PS: Prijedes kvuli rocence? :-)

5 Bíí Bíí | Web | 11. dubna 2014 v 13:31 | Reagovat

Já jsem nikdy školu neměnila (naštěstí) :D
Mám docela strach z prvních momentů na střední škole... ale tam to bude o něčem jiném, noví tam budeme všichni :)

6 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 11. dubna 2014 v 14:52 | Reagovat

Souhlasím s tebou..na začátku školního roku jsem byla úplně v jiné třídě..dostala jsem se na gymnázium..a teď jsme se seznámili všichni natolik, že už je to něco jako "moje rodina" ;)Jsme fajn parta..no a ten první dojem..já už jsem byla od začátku za totálního magora no a pak se ke mně přidal zbytek :D

7 Ilma Ilma | Web | 11. dubna 2014 v 14:54 | Reagovat

Každý říká, že se není čeho bát, ale je přirozené, že člověk se nového neznámého prostředí obává. Äbych pravdu řekla o změně školy jsem nejednou přemýšlela, avšak vždycky mi cosi bránilo. Onen strach, potřeba dokončit, co jsem začala. A ano, jde o střední. I tady se člvoěk bojí, ačkoliv jste nový všichni, i přesto se zde najdou skupinky, které se již znají.. i tady se najdou lidi s kterými si nesednete.. štěstí má ten, jemuž kolektiv drží pohromadě a má ve třídě alespoň jednu opravdovou kamarádku/kamaráda.
Pro mě bylo nejhorší asi to, když z naší školy všichni ti, které jsem si oblíbila, všichni z takové té "naší party" odešli a já zůstala sama. To byli ty chvíle, kdy jsem přemýšlela zda neodejít také, snad více než kdy jindy.

8 Chloe~ Chloe~ | Web | 11. dubna 2014 v 16:17 | Reagovat

Já školu nikdy neměnila, ale v září mě čeká nástup na střední školu a trochu se toho bojím :) Snad to ale nedopadne tak strašně, jak očekávám. :D

9 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 11. dubna 2014 v 16:20 | Reagovat

Já sem základku neměnila a nikdy jsem to v úmyslu ani neměla, no a doufám, že střední do maturity taky nezměním :D
Pravdu máš v tom, že ta změna školy je docela zátěžová, měla jsem spolužačku kdysi v osmé třídě, co z rodinných důvodů nastoupila k nám. Kolektiv ji nepřijal a jediný, kdo se s ní bavil jsem byla já. Ne, vždycky to nemusí dopadnout úplně nejlíp. Nakonec ji opět z rodinných důvodů odvál vítr pryč a já tak přišla o člověka díky němuž jsem se ve třídě necítila tolik sama, teď mám naštěstí střední, takže jsem v pohodě 8-)

10 Will-R Will-R | Web | 11. dubna 2014 v 16:56 | Reagovat

ja som menila v 9. ročníku triedu, nie uprostred ale normál z 8.do 9. Bola to katastrofa a nemohla som sa dočkať kedy tá ... škola skončí. Povrchní ľudia jak hovädo, všade ma ohovárali, aj som sa sa snažila zapojiť ale nič, odpad. Teraz mám fajn triedu na strednej, síce nie som stredobod pozornosti ale ani som nechcela byť, som vo fajn pozícii 8-)

11 Emmmm Emmmm | Web | 11. dubna 2014 v 17:00 | Reagovat

Úplně s tebou souhlasím,přesně takhle to bylo,když jsem měnila školu já.
Mimochodem,když jsi psala o gládách a černých šatech,poznala jsem se v tom do tečky a do písmene (říkájí mi Čarodějnice,Got-got-gotička nebo někdy Děsovláska...) :D

12 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | Web | 11. dubna 2014 v 18:46 | Reagovat

já školu na štěstí nikdy měnit nemusela, ale už k nám přišlo spoustu nových spolužáků, takže to můžu vidět aspoň s té druhé strany. já se vždy snažím s těmi, co k nám přijdou, vycházet. někdy se z nás stanou přátelé a někdy sice ne, ale nemůžu říct, že bychom se třeba nenáviděli nebo tak;)

13 Černý drápek Černý drápek | Web | 11. dubna 2014 v 20:33 | Reagovat

Téda moc pěkně napsáno! :D A souhlasím se vším, změna, ať už jakákoliv, není nikdy jednoduchá. Chce to zůstat nad věcí a s úsměvem na tváři. :)

14 Kailey<3 Kailey<3 | 11. dubna 2014 v 21:31 | Reagovat

Měnila jsme pouze jednou... a ohledně prvního dojmu? já se při něm pozvracela... Na učitelku... krásné, že ano :D :D :D

15 Torishia Torishia | Web | 11. dubna 2014 v 22:45 | Reagovat

V istom zmysle s tebou súhlasím, ale na druhej strane si tým nie som taká istá (ja viem, že sa to vylučuje)
Ja osobne som presupovala v piatej triede s tým, že na novú školu som išla po vianočných prázdninách, možno mesiac pred polročným vysvedčením. Nemôžem povedať, že by na mňa spolužiaci čumeli, skôr mám teraz s odstupom času pocit, že si ani poriadne spočiatku nevšimli, že je tam niekto nový a ak hej, odignorovali to štýlom "už zase?" nečudujem sa, z okolitých dedín k nim v danom roku prestúpilo minimálne 5 ľudí, aj keď to bolo na začiatku roka zatiaľčo ja som  bola v polovici.
Ale keď si na to tak teraz spätne spomeniem, najhoršie neboli ani tie pohľady a ich doternosť, mali to viac-menej na saláme, ale učitelia. Každý ma pekne postavil pred tabuľu a šup-šup predstav sa. To som robila asi prvé dva dni kým som si neodkrútila všetky predmety. Nemala som veľký problém s tým, že by ma zaradili do nejakej škatulky čo sa oblečenia týka, proste som bola taká ako vždy, síce v miernom strese čo keď nezapadnem (na predchodzej škole sme mali spolužiaka ktorý prestúpil, nezapadol a proste na tom bol dosť zle čo sa týkalo jeho a nás zvyšku triedy), desila som sa toho, ale nejako som nehodlala odstúpiť od svojej klasiky, svojho ja. Pravda, nemala som sa s nimi o čom baviť, ich záujmy neboli mojimi a nikdy sa nimi ani nestali, až do konca základky som mala niekedy problémy s tým, o čom sa bavia alebo ako im odpovedať ale.. zapadla som. Podľa niektorých, ako vravia, som dokonca zapadla viac ako iní a rýchlejšie. Teraz sa mi často stáva, že hovoria "hej, pamätáš sa ako sme v prvom ročníku urobili to a to..." a ja na nich pozerám, štýlom "nie, nepamätám nebola som s vami" a oni "ale hej bola..." takže tak.. všetko je to podľa mňa o prístupe, o tom aká si ale aj do akého kolektívo prídeš.
Čo sa týka toho, že všetci všetko budú vedieť.. to je to s čím nesúhlasím. O mne nikto nevedel nič :D a ani to nejako zo mňa neťahali podľa toho ako si pamätám. Proste na to prichádzali pomaly postupne ale, že by sa ot nejako šírilo.. nemôžem povedať.
Keby som však mala školu meniť znova (čo mi tak trochu minulý rok hrozilo) asi by som bola v rovnakom strese ako vtedy :D

16 DorkaJ. DorkaJ. | E-mail | Web | 12. dubna 2014 v 18:10 | Reagovat

Zase veľa závisí aj od ľudí a prostredia. Napr. ja keď som nastupovala na strednú to bolo tak, že sa toho roku kvôli nedostatku prihlásených (spolu so mnou šesť ľudí) nás spájali s vtedajšími kvinťanmi (5 ročník na osemročke). Lenže tí sú vždy o rok mladší ako normálni prváci a mne navyše zle vychádzajú roky. Nuž a skoro dvoj ročný vekový rozdiel sa i značne odrazil na našich vzťahoch. Aj keď zo začiatku sa so mnou každý bavil no časom prišiel nejaký zlom a začali ma ignorovať a robiť si zo mňa srandu. Takže zrazu som nemala problémy len so školou a pre mňa nezáživnými predmetmi, ale aj so svojimi spolužiakmi. Tak som po pol roku prestúpila a neskôr sa ukázalo, že to bolo jedným z najlepších rozhodnutí môjho života, pretože v nich som našla skutočných priateľov. Veď je to predsa len iná mentalita.
Čo sa týka toho, že sa všetci hneď všetko dozvedia si tak trochu dovolím nesúhlasiť. Prečo? Pretože nech už máš so spolužiakmi akýkoľvek blízky vzťah, o tebe budú vedieť len to čo im ty sama dovolíš. Teda ja kopu vecí tajím ako pred spolužiakmi, aj rodinou či priateľmi. Takže myslím si, že sa to dá zvládnuť.

17 DorkaJ. DorkaJ. | 12. dubna 2014 v 18:11 | Reagovat

[16]: *V nich > mala som na mysli nových spolužiakov. :) to len pre istotu

18 smile-la smile-la | Web | 12. dubna 2014 v 19:35 | Reagovat

nejprve se omlouvám za špatnou gramatiku, nefungují mi shifty. pardon. )))

Školu  jsem měnila, když jsem v páté třídě přecházela  kvůli šikaně... no, řeknu teda, že to bylo fakt něco. nejdřív si mysleli, že jsem nehorázně sprostá, pak že nemám rodinu a prý to vypadalo divně, když jsem přišla v džínsách, no, nevím proč.
ale z těch lidí, co si mě nejprv vůbec nevšímali, nebo  jsem se jim nezdála, se stali moji nejlepší přátelé. ))

19 Arwen Arwen | Web | 13. dubna 2014 v 0:31 | Reagovat

Měnění školy je věc velmi těžká. Souhlasím s tebou, ikdyž osobní zkušenosti moc nemám. Když to beru z té druhé strany, tenhle nový člověk se setká s určitým odporem. Ne každému se líbí jeho šaty nebo dokonce výstup. Pak jsou tu takoví ti lidé, co si potřebují dokázat, že jsou lepší než onen nováček, který taky může přinést i nový názor...A pak jsou tu ti kamárdští lidé dost možná chápající jeho situaci. Teprve tehdy se může nováček zařadit do kolektivu. :-)

20 mylovestories mylovestories | E-mail | Web | 13. dubna 2014 v 10:13 | Reagovat

Ja mám skúsenosť s triedou, ktorá bola tvorená z úplne cudzích detí- nikto sa navzájom nepoznal. Možno zopár bývalých spolužiačiek som tam mala, ale nikdy nepatrili do skupiny "kamaráti" a úprimne? Milujem takéto zoznamovanie,aj v tatranských kúpeloch, kam každý rok chodím kvôli astme je to rovnaké. Deti z celého Slovenka, občas aj Maďarska či Čiech sa tu stretnú a absolútne sa nepoznajú. Neraz som takto narazila na mnoho skvelých ľudí. :)

21 Nevin Nevin | Web | 13. dubna 2014 v 10:14 | Reagovat

Školu jsem naštěstí neměnila ale k nam přišli dva nový kluci , moje třida je hodně přatelska a tak jsme je slavnostne přivitali jenze nas poslali do háje , vubec se s nami nebaví. Nebudu zkoumat co za tim je. Jenom mi je to líto. Ale já sama bych do tridy kde me nikdo nezna a ostatni se znaji nesla nebo by to pro me bylo tezke.

22 i r i s i r i s | Web | 13. dubna 2014 v 10:36 | Reagovat

No, já vlastně nikdy nikde nová nebyla (pokud nepočítám osmileté gymnázium, kde jsme byli noví všichni najednou), takže nevím, jak to chodí. Každopádně, vždycky jsem se přestupu na jakoukoliv novou školu bála - představuji si to totiž přesně tak, jak to píšeš.

23 L L | Web | 13. dubna 2014 v 10:37 | Reagovat

naši párkrát chceli, aby som zmenila školu, ale desne sa toho bojím, takže aj keď súčasný kolektív nie je najlepší, nejak to ešte budúci rok vydržím (: inak super článok, máš pravdu, to isté sa deje v každej novej partii alebo brigáde :D

24 petinkrasnyzivot petinkrasnyzivot | 13. dubna 2014 v 12:47 | Reagovat

Já jsem školu změnila kvůli rozvodu rodičů a oni mě tam nesnáší a pomlouvají. :-(

25 Tracy Tracy | Web | 13. dubna 2014 v 16:23 | Reagovat

Já měnila školu jednou a stačilo mi to. Jenže budu tenhle rok 22.4. dělat přijímačky na gympl - 6.tileté studium. Moc se tam chci dostat a doufám, že se tam dostanu. A jestli jo, tak tam určitě budu mít kamarády z téhle školy:)
Mrkněte se na můj blog, díky:)

26 dunno69 dunno69 | Web | 13. dubna 2014 v 18:53 | Reagovat

Základku jsem nikdy neměnil, ale s přechodem na střední to taky není nic moc. Sice na tebe ve třídě nikdo blbě nezírá, protože tam z toho jsou všichni vyklepaný jako ty (což se nedá říct o těch starších na chodbách), ale zase je to taková změna, co se týče prostředí, učení atd., že je to stejně na hovno :D :)

27 Amia Amia | Web | 13. dubna 2014 v 23:16 | Reagovat

První dojem je sviňa, bohužel pořád platí. na jednu stranu je to blbý, na stranu druhou, pokud s tém počítáte, dá se to dost dobře využít :-)

28 Date tree Date tree | E-mail | Web | 14. dubna 2014 v 6:00 | Reagovat

Já naštěstí nikam nikdy nepřecházela, ale co vidím naše nové spolužáky, tak pod drobnohledem jsou tak první týden, resp. dokud nezjistíme proč přešli, odkud a aspoň trochu jací jsou. Poté splynou s kolektivem :) .. ale možná je to tím, že jsme už na střední a přeci jen o něco rozumnější než na základce :)

29 Faith. Faith. | Web | 14. dubna 2014 v 16:46 | Reagovat

Při přechodu jsem měla asi největší problém s tím, že se o mně pořád mluvilo. O 'tý nový' se lidi bavili nejen mezi sebou ve škole, ale dozvídala jsem se o sobě i přes rodiče, kteří se vraceli z třídních schůzek, kde prohodili pár slov s rodičema mejch spolužáků.

Musim teda říct, že přestup na novou školu mi hodně ztížila změna osobnosti. Nevím, možná je to ojedinělej jev, ale jakmile jsem přestoupila, s povahou jsem otočila o 180° - místo toho, abych pomocí své někdejší průbojné osobnosti zapadla, stal se ze mě prvotřídní introvert a téměř rok jsem se snažila zase najít svou sebevědomou stránku. Až na konci školního roku, ve kterém jsem nastoupila, se mi podařilo udělat si první doopravdové kamarády.

Každopádně spolužáci se ke mně vždycky chovali slušně, ať už jsem se jich stranila, nebo se pokoušela o nějaký kontakt. Nikdo mě nesoudil, ani mi nenadával. Ale hádám, že tohle je spíš výjimka. Ze svejch minulejch zkušeností vim, že lidi maj většinou tendenci novýho člověka do kolektivu nepřijmout.

Takže jediný, co můžu poradit jakýmkoli nově příchozím na nějakou školu, je to, co jsi jim řekla ty. Zůstat sám sebou; nepřetvařovat se, nesnažit se být někým jiným, nenechat se utlačovat, nestydět se za sebe. Ne jako já. 'Budování nové osobnosti' se mi nakonec sice podařilo, ale trvalo to dlouho a stálo mě to hodně slz a probdělých nocí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama