Říjen 2013

Sbírání listí

31. října 2013 v 15:58 | Borůvka |  Recenze


Narazila jsem na další supr čupr projekt, soooo check it out. Jde o to, zaznamenat si, kolik stran jste do Vánoc (konkrétně 20.12.) přečetli. Já si troufám na level tři minimálně (3000 stran). Knížky si budu v tomhle článku zaznamenávat a odkazovat na recenze (už je budu psát poctivě, fakt!).


Kniha n.1 je Rezistence (Veronica Rothová) - 351 stran. Zbývá 2649 stran.
Kniha n.2 je My děti ze stanice Zoo (Christiane F.) - 262 stran. Zbývá 2387 stran.
Kniha n.3 je Percy Jackson: Zloděj blesku (Rick Riordan) - 400 stran. Zbývá 1987 stran.
Kniha n.4 je Ten, kdo stojí v koutě (Stephen Chbosky) - 212 stran. Zbývá 1775 stran.
Kniha n.5 je trojdíl všech dílů Hunger Games (Suzanne Collins) - 676 stran. Zbývá 1099 stran.
Kniha n.6 je Azazel (Isaac Asimov) - 240 stran. Zbývá 859 stran.
Kniha n.7 je Hostitel (Stephenie Meyer) (přečteno podruhé) - 552 stran. Zbývá 307 stran.
Kniha n.8 je Divergence (Veronica Rothová) (přečteno podruhé) - 344 stran. Výzva je dokončena.

Liebster - co?

31. října 2013 v 14:01 | Borůvka |  Myšlenkovník
Hop, pojďme se zařadit k mainstreamovým ovcím a vyplnit to, co všichni! :D (Ne, tak to není, Borůvka jen byla poprvé za svůj život k něčemu přizvána, takže si to užívá... ale pssst.) Nominovala mě blogerka Kelly s fantastickým designem, takže check her out. Prý se to Liebster Blog Award stalo na blogu hitem? Huh, já to vidím poprvé. Připadám si jako outsider.

Hostitel (6)

25. října 2013 v 17:35 | Borůvka |  Recenze
V každém článku mám potřebu na to upozorňovat, a tak to říkám i tentokrát. Ne, vážně jsem nepřečetla jen šest knížek, opravdu! Trust me.

Proč mě sere současná hudba

8. října 2013 v 14:36 | Borůvka |  Myšlenkovník
Jasně, chápu, že když je ti patnáct, tak většinou myslíš jenom na tu hezkou holku, co má ve výstřihu dva melouny a nebo na toho kluka, co má oči modřejší než oceán. A že interpreti chtěj hlavně prodávat, musí se to líbit, takže budou zpívat o tom, jak maj zase zlomený srdce a nebo o tom, jak se zase vznášej.

Problém je v tom, že to všichni dělaj stejně. Všichni tam zahrajou tu líbivou tóninu a vecpou tam ohraná klišé, budou se tvářit upřímně a natočej k tomu klip s fůrou pohledů do zpěvákova ksichtu a dramatickým zpomalením záběrů nebo střihem.

A když to náhodou nevyjde, začneme vydávat songy o tom, že jsme mladý a musíme si užít a yolo a swag. Samozřejmě s klipem vhodným podobného mistrovského díla, nesmí chybět tancující roštěnky a vybělený úsměvy.

Kdy všechna hudba začala znít stejně a kdy ztratila smysl, originalitu? Je mi smutno z toho, co je dneska populární.

"Hele, a proč to vlastně posloucháš, jako, co se ti na tom líbí?"
"No dyť je to swag, ne. To poslouchaj všichni."

Ne, to, že něco poslouchají všichni, neznamená, že to máš poslouchat i ty. To, že se něco líbí tvému okolí neznamená, že se to musí líbit i tobě, že i ty musíš mít stejné zájmy a vkus jako tvoji přátelé.

Lidi, prosím, uvědomte si to.

Prázdninové střepy

5. října 2013 v 23:26 | Borůvka |  Fotografie
Oh, hello.
Že tu Borůvka dlouho nebyla, že měsíc nepsala a kde že je jí konec? Inu, konec a začátek jsou na stejných místech jako vždy, až na to, že hlava je někde v pejru a nohy zběsile kmitají mezi vším tím, co se udělat chce a co se udělat musí, zběsile se pokoušejíc o nalezení o rovnováhy...

... ne, jen jsem líná myslet a proto jsem se rozhodla vás, hladové krky, nakrmit výcucem fotek z prázdnin. Jejich prohlížení tak nějak příjemně hřeje.