Hnízda

30. ledna 2013 v 0:11 | Borůvka |  Myšlenkovník
Škatulky jsou zlé, nikdo není rád, když je škatulkován. Komu je přece co do toho? Je to moje rozhodnutí a vy se můžete postavit na hlavu. Všichni rádi děláme, jak moc jsme nad věcí, jak nikam nepatříme a jsme strašně originální, nezávislí, zvlášť v mém věku.

Na druhou stranu, kdo neškatulkuje?

Já to dělám v hojné míře a bez mučení se přiznávám. Neříkám, že kdo je zařazen sem nebo tam, ten tam patří nadobro.

Možná jsem úchyl, ale ráda si věci řadím.* Ráda se ve věcech orientuju a prostě mě to baví. Tomu, jak se lidi baví, říkám hnízda.

Představte si strom. Strom, na kterém je spousta hnízd spousty ptáků, kteří mají různé barvy a jinak znělé štěbetání, jejich obydlí jsou odlišně velká. Ani jeden pták není stejný, ale i tak ti podobní sedají na stejnou větev a štěbetají převážně v houfu.

Na stromě jsou hnízda položena v různé výšce. Ty počtnější, ty se ukrývají v úplně nahoře v korunách. Neptejte se mě, proč tomu tak je. Nějaké uspořádání, kterému ještě nerozumím. Všichni, nebo valná většina, se snaží dostat k vrchnímu hnízdu a alespoň na chvíli štěbetat ve stejné tónině. Postupně se dostáváme až téměř ke kmeni, kde už větve přestávají růst a je tu poslední hnízdo.

První a poslední jsou k sobě sice blízko, ale přece daleko.

Máme tu hnízdo zářící barvami, hnízdo ptáků, kteří se nezastaví a hnízdo, odkud se sem tam ozývá tiché štěbetání...

Každé je jiné, ptáky nikdo nedrží a oni od nich mohou odletět. Odstěhovat se na jinou větev, sdílet hnízdo s jinými ptáky, nebo dokonce přeletět na úplně jiný strom, ale oni to povětšinou neudělají. Možná ze strachu a možná ze setrvačnosti.

Co tím vším chci říct? Že rozdělování je přirozená věc. Proč lidi odsuzují ty, kteří se o onen jev zajímají?

* V hlavě. Nechtějte vidět můj pokoj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Skřítek Skřítek | Web | 30. ledna 2013 v 7:02 | Reagovat

Ta metafora se stromem a hnízdy je vážně skvělá!
Já na svém stromě mám jenom tři škatulky, kam rozděluju lidi - ty, které mám ráda, ty které nemám ráda a ty, které neznám.
A ještě něco - v sedmé třídě nejhorší nadávka, kterou tě mohli počastovat u nás ve třídě bylo "Předsudkář!" :-D

2 jana-janishka jana-janishka | Web | 30. ledna 2013 v 20:28 | Reagovat

Ahoj,dáš mi prosím hlas pro jana-janishka?
Tady: karinka28.blog.cz/1301/soutez-o-sperk-kdo-se-stane-vitezem
Předem mockrát děkuju a hlas ti klidně oplatím!
A promiň za reklamu!
PS:Máš pěkný blog!

3 jana-janishka jana-janishka | Web | 31. ledna 2013 v 6:45 | Reagovat

Omlouvám se,ale já si ten článek přečetla,akorát jsem k němu nedopsala komentář...

4 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 31. ledna 2013 v 20:49 | Reagovat

Protoze nikdo ve sve hrdosti/mínění o sobě nechce být přerozdělen, ale chce být sám sebou ... unikátní a oblíbený ... :)

5 Jimmy Mindfucker Jimmy Mindfucker | Web | 31. ledna 2013 v 21:30 | Reagovat

Vždyť vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.. tak to je a tak to bude. Škatulky nejsou špatná věc. Jen se musí vědět, kdy přestat, a co už je moc.

6 Storycollector Storycollector | Web | 1. února 2013 v 19:41 | Reagovat

To je ale náhodička! Zrovna o tomhle jsem v týdnu přemýšlela při lyžování (na pomě holt není co dělat).
Zařazování věcí a lidí do kategorií je naše dědictví po opičích předcích, takže se to s námi táhne jak smrad celými dějinami. Neměli bychom to oslavovat, je to pouze nástroj našeho vnímání a je na nás, jestli jej používáme dobře nebo špatně. I ti, co se to snaží vědomě potlačovat, tak škatulkují podvědomě. Podle mě je dobrým základem určit si, aby škatulky byly přinejmenším propustné.

7 Carmine Carmine | E-mail | Web | 2. února 2013 v 0:34 | Reagovat

Z hĺbky duše nenávidím škatuľkovanie, nech už to znie akokoľvek pateticky, ale naozaj to nenávidím. No na druhej strane škatuľkujem neustále. A to je jedna z mála vecí, ktoré na sebe nemám rada. Nechcem to robiť, no nemôžem si pomôcť. Preboha, veď ani ja nemám rada, keď ma niekto niekam zaradí a ja si môžem trieskať hlavu o stenu, lebo si myslím alebo viem, že to tak nie je. Tak... Pre mňa za mňa, nech si ľudia škatuľkujú, koľko chcú, len sa zdržme súdov. Tie sa podľa mňa ku cti nepripisujú. Tak či tak, lidi jsou hovada. Všetci sme, bez výnimky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama